Domovina

Sociální témata

Film otevírá téma kolektivní viny, odpovědnosti intelektuálních elit a rozdělení německé společnosti po válce. Věnuje se rozporu mezi emigrací a vnitřním exilem. Ukazuje Německo rozdělené studenou válkou ještě dříve, nežli se stačilo vypořádat s vlastními zločiny z období vlády NSDAP a druhé světové války. Pomoci anekdotických scén citlivě poukazuje na problémy jako jsou přetrvávající nacionalistické smýšlení ve společnosti a tolerance lidí, kteří páchali válečné zločiny (noční scéna s opilými vojáky zpívajícími píseň o nejkrásnější Polce). Studenti dostanou příležitost zamyslet se nad složitou otázkou "rekonstrukce" válkou a ideologií roztříštěné společnosti.

Snímek velice dovedně líčí výrazné sociální a kulturní rozdíly mezi Západním a Východním Německem. Tento motiv může vést studenty k zamyšlení se nad dlouhodobými dopady rozdělení Evropy na Západní a Východní a to, zda v Evropě existují hranice, které nejsou na první pohled viditelné na mapách.

Pozitivně hodnotíme, že ústřední protagonistkou filmu je Erika Mann, silná, vzdělaná ženská postava s pevným morálním postojem, skrze jejíž kritické prizma nahlížíme poválečnou německou společnost i v realitě lehce tápající postavu jejího slavného otce spisovatele Thomase Manna. Postava Eriky žijící v exilu ve Spojených státech poukazuje také na skutečnost, jak důležitý je pro společnost pohled z vnějšku, a že je tedy nezbytné udržovat dialog i s občany, kteří se rozhodli pro život mimo svou rodnou zem; ale i pohled svého druhu minority, v tomto případě ženy, která umožňuje jiný pohled na svět a větší odolnost vůči společenským hrám.

Autor jasně dává najevo, kde podle něj leží těžiště hodnot, které bychom souhrnně mohli nazvat vlastenectvím, avšak že tento druh vlastenectví, které je kritické a reflexivní, není ve společnosti vždy přijímáno.

Práce s emocemi

Film klade větší důraz na morální postoje postav nežli psychologizaci jejich jednání. I když po celou dobu sledujeme zblízka dvě postavy, nejde o jejich psychologizující portrét. Spíše se zaměřujeme na jejich vztah ke společnosti a vztah společnosti k nim.  Film promlouvá o zpracovávání válečných traumat, ale i vyrovnávání se se ztrátou blízkých. Hlavní postavu filmu Eriku líčí sice jako skeptickou či místy frustrovanou, ale silnou postavu s jasným morálním postojem a důstojností. Erika se ve své frustraci neutápí uzavřená sama do sebe, ani se nesnižuje k bezzubému lamentování. Naopak. Vyráží "do boje", ve kterém slova stejně jako činy mají hodnotu a význam. Její otec spisovatel Thomas Mann emoce zcela potlačuje, nenechá se jimi unést, a skrývá se za velká literární slova.

Ve filmu figuruje také pocit viny za vlastní přežití, což může být pro studenty s osobní zkušeností ztráty blízkého citlivé téma. Intimní pocity jsou u postav potlačeny ve prospěch boje za vyšší cíle.

Stejně jako ve svých předešlých filmech i zde Pawlikowsky zpracovává otázku krize identity a vykořenění. Jak žít, myslet a tvořit v jazyce a společnosti, které jsou poskvrněny nacistickými válečnými zločiny? Co dělá domov domovem? Identitární otázky jsou zvláště podnětné pro středoškolské studenty, kteří si přirozeně kladou otázku, kým jsou, jak se cítí, kde patří a kam směřují.

Filmová a mediální výchova

Dílo Pawła Pawlikowskeho představuje výborný materiál pro výuku obrazové kompozice a analýzu stísněných záběrů natočených výhradně v akademickém formátu (1,37:1). Film slouží také jako ukázka toho, jak lze závažné a komplexní téma odvyprávět díky kreativní práci s filmovými prostředky na velmi malém prostoru (82 min.) V oblasti mediální výchovy představuje film příležitost vést se studenty kritickou debatu na téma postavení intelektuálů ve veřejném prostoru, budování jejich veřejného obrazu a jejich využívání pro politické cíle například v propagandě.

Další aspekty filmu

Na prostoru 82 minut se odehrává minimalistický děj. Film je dokonce oproštěn o barvy a svým pomalým tempem nutí diváky zcela zpomalit. Snímek je minimalistický i na úrovni zvukové stopy. Vede studenty k celkovému zklidnění. Podaří-li se studentům na film napojit, odmění se jim až kontemplativním zážitkem. Vzhledem ke krátké stopáži to není nereálný cíl, pokud na takový zážitek budou studenti vhodně připraveni.

Ve filmu se kouří a pije alkohol.